Změna času a její vliv na organismus

Vliv na biologické rytmy a zdraví

Poruchy spánku a cirkadiánní rytmus:

Lidské tělo se řídí tzv. cirkadiánním rytmem, který je synchronizován s cyklem světla a tmy. Posun času narušuje tento rytmus, což vede k problémům se spánkem. Zejména jarní přechod na letní čas způsobuje ztrátu jedné hodiny spánku, což může vyvolat únavu, snížení koncentrace a podrážděnost. U některých jedinců může tento narušený rytmus přetrvávat i několik týdnů.

Zvýšené riziko srdečních onemocnění:

Studie ukazují, že během prvních dnů po přechodu na letní čas dochází ke zvýšení výskytu srdečních příhod, jako jsou infarkty a mrtvice. Například švédská studie zjistila, že riziko infarktu myokardu stoupá až o 5–10 % během prvních tří dnů po změně času.

Psychické dopady:

Nedostatek spánku a změna světelných podmínek mohou vést k depresím či sezónním afektivním poruchám (SAD). Podzimní návrat k standardnímu času je spojen s poklesem denního světla odpoledne, což může u některých lidí zhoršit náladu a zvýšit riziko deprese až o 11 %.

Zvýšený počet dopravních nehod

Jedním z nejvýraznějších důsledků změny času je nárůst počtu dopravních nehod. Studie provedená Univerzitou v Coloradu zjistila, že během týdne po přechodu na letní čas vzrůstá počet smrtelných autonehod o 6 %. Tento nárůst je připisován kombinaci spánkové deprivace a změně podmínek osvětlení během ranní špičky. Nejvyšší riziko nehody je zaznamenáno v pondělí po změně času, kdy mnoho lidí řídí unavených.

Další zdravotní rizika

Metabolické problémy:

Narušení cirkadiánního rytmu může ovlivnit hormonální rovnováhu těla. Nedostatek spánku například zvyšuje hladiny hormonů ghrelinu a leptinu, které regulují chuť k jídlu. To může vést ke zvýšené konzumaci kalorií a následnému přibírání na váze.

Zvýšené riziko pracovních úrazů:

Nedostatek spánku také ovlivňuje pracovní výkon. Studie ukazují, že pondělky po přechodu na letní čas jsou spojeny s vyšším počtem pracovních úrazů i jejich závažností.

Diskuze o budoucnosti střídání času

V posledních letech se stále více diskutuje o zrušení střídání času. Evropská komise navrhla ukončení této praxe již v roce 2019, ale členské státy EU se dosud neshodly na tom, zda ponechat celoročně standardní nebo letní čas. Kritici střídání času argumentují tím, že energetické úspory jsou minimální nebo zanedbatelné, zatímco zdravotní a společenské náklady jsou vysoké.

Závěr

Změna času má dalekosáhlé důsledky pro lidský organismus i společnost jako celek. I když byl letní čas původně zaveden za účelem úspor energie, moderní výzkumy naznačují, že jeho negativní dopady převažují nad potenciálními výhodami. Zrušení střídání času by mohlo přispět ke zlepšení veřejného zdraví i bezpečnosti na silnicích.